Návody na šití / sewing tutorials

Inspirace / Inspiration

Nederlandstalige gecertificeerde gids PRAAG.

English speaking PRAGUE private guide.

Průvodce PRAHOU.

Předjarní vítr

Já vím, trochu nám to stagnuje… mea culpa. Ale neflákám se, jako důkaz vkládám pár momentek ze školních lavic a stojanů.

Děkuji všem mnohokrát za milé e-maily a komentáře, snažím se postupně odpovídat, i když – nutno přiznat – dře to.  Pomalu ale jistě pracuji na větších změnách na webu a snažím se být sama k sobě trpělivá. Vážím si velmi Vašich návštěv a podpory…            a posílám sladkou (temperovou) tečku:

PF2017

DO NOVÉHO ROKU PŘEJI  VŠEM HODNĚ ZDRAVÍ A RADOSTI. AŤ SE DAŘÍ VŠE, NA CO SÁHNETE!

©Betty Havlinova

V létě 2016

tu byl virtuální klid po pěšině, ale v reálu se udály velké změny. Od září máme v rodině jednoho třeťáka a dvě prvňačky (i když  já se mám, protože si prý „celý den jenom kreslím a nemám matiku“). Studium je vydatné, ale podnětné, a v kombinaci se značně zredukovanými pracovními povinnostmi je to velká výzva. A sedět znovu ve školní lavici je celkem sranda (která mě během zkouškového možná přejde).

Dojmy z dovolené vynechám, místo toho se pochlubím, že jsem po čase opět nastartovala šicí stroj. Vypínač jsem naštěstí ještě našla, a tak jsem dceři konečně ušila tu dlouho slibovanou točivou sukni.

Zkušení jistě poznali, že jde o klasickou kolovou sukni. Když to vezmu kolem a kolem, tak je potřeba koupit velkorysé množství látky hezké z obou stran, přehnout ji na čtyřikrát, od středu ohybu odměřit pas (obvod boků/6,28) a poté i délku (ideálně do půlky lýtek), podle pasu naměřit gumu sešít ji a látku na ni pružným stehem přišít.

Nehezký šev na gumě jsem překryla kusem látky.

Nic nového pod sluncem, sukně je hotová během 20 minut, takže zbude i čas na procházku. Jen ty kontroly (a šílené fronty) u hradu a v královské zahradě… uááááá. grrrr. Koho že tím vlastně chráníme?????

Na vysvětlenou

Po dlouhé době je vždy těžké znovu začínat a neplatí to jen pro psaní příspěvků. Na začátku tohoto roku jsem se velmi spontánně rozhodla, že začnu po letech opět intenzivně kreslit a malovat a zkusím poté štěstí u přijímaček na výtvarnou školu. Má neplánovaná mezipříspěvková pauza se tedy z naprostého nedostatku času,energie a mentální kapacity na cokoli jiného neplánovaně protáhla. Zanedbala jsem tedy téměř vše, co jsem dělala ráda ve volném čase, zahrada vypadala takto:

Šicí stroj byl zavalen oblečením na správku tak, že pohled na něj by zahnal i tu nejmenší chuť šít. Jediným zahradnickým počinem končícího jara bylo osázení velké bedny od diplomatické pošty v práci.

Z šicí  letargie mě zachránili až moji rodiče. Z Estonska mi přivezli  10 m látky, která dosti explicitně vyzývá ke zpracování.

I navzdory novému pořádku ve skříni na látky se však víkendový pokoj nenápadně proměňuje.

Protože s čím jsem naprosto nepočítala byl fakt, že budu ke studiu přijata.

Proto jsem dlouho zvažovala, jestli nemám tento krátký text nazvat  spíše „Na rozloučenou“. Rozhodla jsem se ale pro stávajicí variantu, která v sobě skrývá rozhodně více výzev a snad i otevírá nové cesty ve směřování tohoto blogu.

Přeji vám všem, abyste v létě měli prostor k načerpání energie pro přijímání vašich výzev (i takových, o kterých třeba zatím nevíte, nebo které už dlouho plánujete).

Nechci také zapomenout na omluvu těm, kterým jsem na dotazy či komentáře neodpověděla.

(poslední foto bylo pořízeno u kašny v Terstu)

Síla se probouzí

Krásné Velikonoce!

Ptáci řvou, kytky kvetou, já vše sice sleduji z horizontální pozice, bacil na mě skočil, ale i tak si užívám ten nedělní zázrak.

Přípravy na pomlázku letos značně omezené, zapojili se však i pánové.

Přede mě když položí barvy, je to jak s čokoládou. Nelze odolat. Pokud chcete typ na rychlovku z vyfouklých vajíček, zkuste experimentovat s barevnými přechody:

hrubším plochým štětcem (aby byly přiznané tahy) a akrylovými barvami malujte vejce odshora krátkými tahy dolů, postupně do běloby přimíchávejte barvu.

A na závěr tu mám fotku, jak to rakytnici s rakytníkem spolu zjara pěkně sluší…

Šití cizí nití 13

Třináctka bývá někdy vnímána jako nepříliš šťastné číslo (věděli jste, že v hotelech v USA nebývá 13. patro?), ale já jsem ráda, že můžu po sérii technických komplikací  vložit 13. příspěvek Šití cizí nití. Pokouším se chybějící fotografie v minulých příspěvcích dohledat a znovu vkládat. Zprvu se mi to jevilo jako nemožné, už je ale vidět světlo na konci tunelu. Díky za trpělivost.

Takže…

  1. © http://www.purlsoho.com/create/2015/05/04/quilted-zipper-pouches/ svěží jarní projekt pro začátečníky
  2. © http://oliverands.com/community/blog/2014/06/customizing-with-oliver-s-adding-embroidery-with-rebecca-rinquist.html zajímavý a snadný detail vždy potěší
  3. © http://www.quiltfest.org.uk/miniatures-by-sandra-goldsbrough.html nikdy bych nevěřila, že se mi bude líbit nějaká vyšívaná/ quiltovaná krajiny, na tuto je ale velmi příjemný pohled
  4. © http://www.ikatbag.com/2016/03/zip-bag-mid-series-recap.html?utm_source=feedburner&utm_medium=feed&utm_campaign=Feed%3A+ikatbag+%28Ikat+Bag%29 téměř nekonečný seriál s návody na přišívaní zipů do tašek, kabelek, pouzder aj.
  5. © http://verypurpleperson.com/2016/02/soft-bras-watson-and-jalie-3131/?utm_source=feedburner&utm_medium=feed&utm_campaign=Feed%3A+verypurpleperson+%28%3A%3A+verypurpleperson+%3A%3A%29 do spodního prádla jsem se ještě neměla odvahu pustit, odvážnému štěstí přeje
  6. © http://burda.cz/cs/burda-special-easy/burda-easy-fashion-12016-e090-12016 letošní první Burda easy, ideální motivační časopis pro šicí začátečníky. Web BETTyMADE se zde ocitl v dobré společnosti šikovných českých bloggerek.

Workshop v Pokoji

Minulý týden jsme našly zázemí v prostorách bývalé dětské knihovny Prahy 7, kde celý únor probíhají unikátní nábytkové dílny a spousta zajímavých akcí a seminářů. Jedná se o dočasnou „pop up“ nábytkovou dílnu Z pokoje do pokoje na adrese Milady Horákové 56, kde si sami můžete opravit svůj nábytek, co si zaslouží dostat ještě jednu šanci.

Pro více informací navštivte stránky zpokojedopokoje, kde naleznete i kalendář únorových akcí. Mít více času, chodila bych tam na všechno.

Držím palce, ať se vše daří, autoři projektu si to bezesporu zaslouží!

Šicí workshop se vydařil, se svolením fotografky Ivety pár obrázků vkládám:

Myslím, že jsme si večer opravdu užily, hotové výrobky byly tak famózní, že jsme je pro samý obdiv zapomněly zdokumentovat.

Kromě misek, na kterých jsme si mj. vysvětlily i možnosti zpevnění látek, jsme stihly i desetiminutovou kosmetickou taštičku.

Ještě jednou velké díky za milou spolupráci!

A když zrovna moc nešiji, tak si o šití alespoň kreslím. Jen tak pro změnu.

B is back

Po letošním pomalém rozjezdu se chystám nabrat tempo. Uvidíme, jestli nezůstane jen u plánů. Prozatím…

…bílé ticho venku inspiruje k pomalému šití bez stroje.

Škoda, že ty víkendy nejsou nafukovací.

Advent 2015

…už se blíží, letos mám pro Vás zajímavý tip. Milan, který je po technické stránce zodpovědný za tento web, spouští svůj nový projekt Vzpomínkomat.
Všechny detaily lze vyčíst na těchto stránkách, krátce shrnuto jde o vzpomínkový adventní kalendář, který obdarovaného skutečně potěší.
Čtenáři a čtenářky BETTyMADE navíc mohou získat 25% slevu, pokud do objednávky zadají kód „betty25„.
Pro tři z Vás, kteří si napíší jako první (do komentářů pod článkem), bude kalendář zdarma! Takže pište jen vážní zájemci, máme na to už jen pár dní:-).
Hezký začátek adventu!

Radost z doteku

I na mě došlo. Angína mě odstřihla od každodenních povinností, takže mám trochu draze antibiotiky vykoupený čas spát, spát, spát a číst a přemýšlet. Od Reinerova Básníka jsem se nicméně dokázala na chvíli odpoutat, abych napsala tento příspěvek a zavzpomínala na (ne)zaznamenané.

Moje dcera měla už od malička silnou potřebu všechno hladit, mnout a otírat o obličej. Už jako kolíbavé batole trávila spoustu času v naší šatně a kousek po kousku hladila šaty na štangli. Samozřejmě, že si vždy vybrala ty z hedvábí nebo chladivého úpletu a dožadovala se jich. Když jsem po marných diplomatických pokusech kapitulovala, šaty skončily umačkané v dětské postýlce omotané kolem spícího dítěte. Až později jsem zjistila, že tato fáze hry je pro dětský vývoj naprosto zásadní, ať už se projevuje jakkoli. (Představa látky zní velmi romanticky, podobná alotria dělá i na zahradě s hlínou, za to ale nemůže, to má po mamince.) Trochu neskromně musím napsat, že termín „senzopatická hra“ jsem v češtině nejspíš oficiálně použila poprvé já během překladu jedné výborné nizozemské knihy o vývoji hry. (Větší zásluhy však nese Alice, která tento překlad obhájila před českými odborníky.) Povědomí o fázích dětské hry je dle mého názoru jeden z klíčů k pochopení „toho strašně zlobivého a neposlušného“ dítěte.

Slast z příjemného doteku má v našem případě i trochu stinné stránky. Dcera má plnou skříň oblečení, ale nosí pouze vybrané kousky. Základním kritériem pro její výběr je naprostá absence rušivých a hlavně chladivých prvků, jako jsou například zipy, cvoky, knoflíky a vůbec látky „nepříjemné a klučičí“. Největší noční můrou jsou pochopitelně džíny. Takže když naše princezna na hrášku odmítla obléknout třetí mikinu, tak jsem jí ji (přiznávám se) vnutila a šly jsme vybrat lepší látku. Volba padla na „polyesterový chlupatý župan“, ale co naděláš, slib je slib. Tak jsme musely koupit toto:

Za pomoci obkreslení oblíbeného svetru vznikla delší mikina:

Myslím, že jsem tímto počinem nenechala sebemenší prostor na protesty. Je to měkké, volné, chlupaté, šíleně růžové, se všitým roláčkem s ultrahebkého bavlněného úpletu.

Neodkladné potřeby dětí se projevují samozřejmě i v jiných oblastech. Nedávno jsem musela napravit neodpustitelnou křivdu. Náš malý školáček má psací stůl a „já jsem předškolačka a nemám“! Takže šatní skříň putovala do chodby a dětský pokoj prošel další pravidelnou změnou.

Mé počáteční úsilí o „stylovou jednotu“, „minimalistický vzhled“, „stále uklizený dětský pokoj“ a jiné nesmysly už mě pustilo, nyní jen koriguji ty nejšílenější nápady a jsem smířena s tím, že pokoj bude čím dál zavalenější různými předměty, stěny budou polepené a vládnout bude umělecký chaos. Eufemisticky řečeno. Proč ale ne? Trvám pouze na čisté podlaze, abych mohla sem tam vytřít, a ustlané posteli, která se ve dne mění na pohovku. Většinou si tyto podmínky musím ještě splnit sama. Pokud vám připadá, že je pokoj uklizený, tak je to proto, že jsem ho před focením uklidila:-). Klučičí půlce jsem se vzhledem k vznikající rozsáhlé Legostavbě objektivem vyhnula.

Krabice od zeleniny posloužila jako box na pastelky, pěkný balicí papír zase jako záhlaví postele. Trocha improvizace není na škodu. Zvlášť při pomyšlení na brzké další kolo stěhování a přizpůsobování pokojíčku.

Jinak s teplým čajem na nočním stolku s láskou vzpomínám na víkend s dvěma milovanými kolegyněmi a etiopský kávový rituál…tak dobrou kávu, připravenou z čerstvě opražených zrn nad ohněm, jsem ještě nepila.

Minulý víkend v Mariánkách s manželem – spíše než v romantickém rozpoložení v nechápajícím údivu a v rozhořčení nad událostmi v Paříži.

Cestou zpět se pražští barbaři přijeli podívat na Evropské město kultury 2015, konkrétně na DEPO2015. …A jako jo!

Nakonec, snad pod dojmem Blatného Nočního chodce, vkládám pár fotografií za soumraku…

Tak zase někdy příště!