Spiderman!

Příběh je to poměrně dlouhý. Začalo to, když mu byly dva roky. Rozhodl se milovat Spidermana. V naší domácnosti bez televize.

A já si říkala: Když mu v tom nebudu bránit, samo ho to přejde. Dnes je mu pět…

Spidermansky ladíme narozeninové dorty (viz. konec příspěvku),

na spidermanském polštáři spí.

Dárky pro kamarády balíme výhradně do spidemanského.

A když malujeme nebo tvoříme,  tajtrlík tam také nesmí chybět.

A zkuste hádat třikrát, jak bylo zpracováno výtvarné téma: čím bys chtěl jednou být…

Poté, co se doslova rozpadl druhý kupovaný kostým, jsem se našeho hrdinu pokoušela nasměrovat jinak. Jó Mozart, to byl machr. A co teprve Van Gogh….ehmehm.

Ale pavoučí muž je všem motivacím navzdory stále v kurzu.

Látky, z kterých jsou kostýmy vyrobeny,  jsou žalostné kvality a mně se nechtělo dát dalších 500Kč za kus bídně ušitého hadru z uměliny.  A tak jsem radši dala stejnou částku na materiál a pustila se do toho sama.

A překvapivě jsem dílo i dokončila. (Kombinace rozbitého šicího stroje, stávkujícího foťáku a náročného pracovního týdne byla skutečnou zkouškou trpělivosti)

Takže jsem byla nucena postupovat metodou CO ŠTYCH, TO KOMPROMIS.

Ale můj malý Spidey je šťastný a může na zahradě křísit pomrzlé kytky.


Pavouka a pavučiny jsem ušila z černé pružné látky a podélně rozstřihlých lemovacích pruženek (ty, co se používají třeba na softshellové bundy)

Místo rukavic (střílítek….bylo mi vysvětleno) jsem našila gumičky.

Kuklu jsem střihla podle oblíbené merino kukličky  (kterou syn nosí už třetí sezónu). Oči se moc nepovedly, ale ve 3 ráno jsem už přišla o vůli i energii…

Na zadní straně je aplikace pavouka.

A zadní strana kalhot se pozná podle cedulky….


Přejeme Vám všem krásný víkend!!!