Tento návod jsem plánovala vložit přede dnem otců v polovině června. Ale bezodkladných povinností je poslední dobou nějak příliš. Kvalita foceného exempláře (hodícího se spíše do kabinetu kuriozit) je nevalná, omlouvá mě ale fakt, že jsem se střihem i šitím motýlku začala v 16:00 před nizozemským Královským dnem, který se u nás začal slavit v 18:00. Nemluvě o narychlo spíchnutém oranžovém šátku pro mě, abych splnila dress code. Vše nakonec dobře dopadlo a motýlek se manželovi zalíbil natolik, že ho uschoval na příští rok. (Upozorňuji na to proto, aby bylo jasné, že s českou politickou scénou mnou zvolená barva skutečně nesouvisí.)

Mimochodem, vázací motýlky vypadají o poznání lépe , než ty sešité.

INGREDIENCE:

• látka na motýlka (ideálně hedvábí, případně satén – já použila rubovou stranu saténu coby líc, není tolik lesklá)

• střih (je třeba vytisknout na A4 a prodloužit o 5 cm):

• obraceč tunýlků (velmi užitečná věc určená k provlékání úzkých či dlouhých tunýlků, špagetových ramínek apod.), lze koupit v galanterii za cca 70Kč:

• guma o šířce 2 cm, 20 cm dlouhá
• základní šicí potřeby

POSTUP:

1. Vystřihněte siluetu motýlka, švové přídavky o šířce 5mm jsou již zahrnuty!!. (obrázek je pouze orientační, použila jsem tento bílý motýlek k výrobě střihu)

2. Látku opatrně poskládejte do 4 vrstev  (pokud si nejste jisti, tak kvakrát po 2 vrstvách), přiložte střih, obkreslete, sešpendlete a vystřihněte. Budete tedy mít 4 (téměř) identické části.

3. 2 a 2 části líck líci sešijte po celém obvodě s přídavkem 0,5cm (šířka půlky patky vás navede), nechte pouze otvor na konci tunýlku.

4. Pomocí obraceče otočte opatrně na líc.

5. nesešité okraje sežehlete do rubu, vložte gumu a dobře sešijte.

6. Důkladně vyžehlete.

Já jsem si dovolola barevnou legraci – guma na zadní části motýla totiž v košili není vidět.

Vázání samotné prý také není žádná věda, u zkušenějších gentlemanů to trvá zhruba 15 sekund i s úpravami a uznalými pohledy do zrcadla….

foto zdroj: http://fr.weddbook.com/media/1424735/bowtie

Na závěr vkládám pár fotografií z naší dovolené v polských Tatrách, tento region mohu jen doporučit… Lidí málo, dobrého jídla mnoho, horských stezek jakbysmet, termální lázně hřály, horské řeky chladily, solné doly ve Wieliczce léčily a nadchly, příroda, dřevěné stavby a kostely nás okouzlily…

A hlavně ta kouzelná Polština…